V některých případech, zejména v zákonem stanovených případech, musí subjekt údajů strpět jejich zveřejnění např. ve veřejném rejstříku, čímž je i dán účel jejich zveřejnění (např. publicita podnikání, veřejnost katastru nemovitostí atd.). Osobní údaje ve veřejném rejstříku jsou zveřejněny na základě zákona, jelikož tak zákon stanoví (typicky např. živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík, katastr nemovitostí). Skutečnost, že je stanovena veřejnost rejstříku, neznamená, že zveřejněné osobní údaje lze dále neomezeně přebírat a zpracovávat, např. jejich dalším zveřejňováním a tím na nich profitovat. Je nutné si uvědomit, že i další zveřejňování údajů z veřejných rejstříků je zpracováním osobních údajů a k tomu musí správci svědčit právní důvod, tj. zákonem předpokládané oprávnění. Jelikož obecné nařízení oproti zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, neobsahuje ekvivalent právního důvodu oprávněně zveřejněné osobní údaje, který je v zákoně o ochraně osobních údajů obsažen v § 5 odst. 2 písm. d), bude další zveřejňování z veřejných rejstříků převzatých osobních údajů za použitelnosti obecného nařízení problematické, jelikož správce bude muset využít některý z právních důvodů v článku 6 odst. 1 obecného nařízení.

Obdobná situace je i u osobních údajů, které subjekty údajů dobrovolně zveřejňují na internetu za určitým účelem. Ani tyto údaje, byť jsou dobrovolně zveřejněné, nelze bez dalšího zpracovávat, jelikož i v tomto případě by správce neměl právní důvod k jejich zpracování. Veřejnost údajů nikdy a priori neznamená možnost jejich dalšího bezmezného zpracovávání